Copland CTA408 v Hi-Fi Voice

25.06.2019

Copland CTA 408

Dánský Copland je firma, kterou Olé Möller založil někdy v polovině 80. let 20. století a chtěl pod touto značkou vyrábět jak elektronkové, tak tranzistorové zesilovače. Během let se firma pustila ale i do výroby různých zdrojů signálu, vyráběla i CD přehrávač nebo dokonce zařízení pro korekci prostorové akustiky. Dnešní Copland, firma reformovaná po krátké pauze, má ve své nabídce produkty výhradně elektronkové stroje. Nejnovějším přírůstkem je variace na klasický integrovaný zesilovač, model CTA 408.

Od pohledu je CTA 408 konzervativně, ale přitom seversky čistě pojatým zesilovačem - tvary šasi jsou velmi klasicky pravoúhlé, ale přesto tu na místě očekávaných ostrých úhlů najdete zakulacení (na hranách i na prvcích, takže stroj působí tak nějak elegantně a čistě. Moc pěkně zpracovaný čelní panel je provedený symetricky podle vertikální osy - na té se nachází netypicky kulatý ukazatel aktivního vstupu a indikátor provozního stavu. Po stranách se nachází dvě maličká tlačítka, jedno z nich je spínací a druhé označené "Tape". Symetričnost dokreslují dva identické ovládací otočné prvky, značně "vyčouhlé" směrem kupředu. Tím vlevo vybíráte kýžený vstup, tím vpravo zase jemně dolaďujete hlasitost - jeho chod je dlouhý a velmi jemný.

Horní polovinu předního panelu zabírá krásně vyfrézované logo výrobce a nestejně dlouhé horizontální větrací otvory, které jednak dobře vypadají, jednak jsou opravdu dost velké a propouští k elektronkám chladný vzduch a jednak je skrze ně právě díky velikosti moc pěkně vidět do žhnoucích útrob zesilovače.

To zadní straně spíše než elegance vládne skutečná účelnost a minimalistický duch - kousek pod horní hranou se nachází šestice reproterminálů s možností volby mezi 4 a 8 ohmy, v konektorovém poli pod nimi je celkem čtveřice klasických analogových linkových vstupů a dva páry cinchů v roli páskové smyčky. Poměrně výraznou část pak zabírají další dva sety vstupních cinchů, tentokrát doprovázené zemnícím kolíkem a nápisem "Phono" - jde o vstupy přenoskového předzesilovače, u nějž lze šoupátkem volit, zda jsou aktivní levé vstupy pro MC nebo pravé pro MM přenosky, pro ty první lze ještě volit tři různé zátěže.

Netypicky, skrytý zrakům, je na prvém boku vyvedený 6,3 mm výstup pro sluchátka. Je to zajímavé umístění, ale vlastně nijak zásadně neomezuje uživatelský komfort, zato "nehyzdí" čistotu předního panelu. Zesilovač pracuje v čisté třídě A a po zapojení jacku automaticky odpojí výstupní repro svorky.

Ve vnitřním prostoru mohutného šasi najdete jako dominantní čtveřici velkých elektronek a za nimi tři transformátory - u napájení je tu toroid, u výstupů pak klasické "kostky" s velkými jádry, která si v Copland sami navrhli. Před velkými lampami je ještě řádka malých, kombinovaných s obvodem s MOSFET tranzistory. Také přenoskový předzesilovač je postaven na FET tranzistorech - konkrétně na JFET. Aktivní RIAA korekci zařizuje více než stovka diskrétních součástek, to vše je pak uzavřeno v krycím boxu pro minimalizaci rušení.

Zmíněné výkonové elektronky jsou pak typ KT150, muskulaturnější variace na letité téma KT88. V řídící části jsou dvě elektronky 12BH7 a dvě 12AY7. Zesilovač díky tomu dokáže dodat 75 Wattů výstupního výkonu jak do 4, tak do 8 ohm. Elektronika pracuje v rozsahu 5 - 100 000 Hz (-3 dB) při celkovém harmonickém zkreslením lepším než 0,9% a odstupu signálu a šumu lepším než 90 dB.

Dlužno zmínit, že Copland CTA 408 je velký - má sice standardní šířku 43,5 cm, ale nešetří hloubkou protaženou na 46 cm a ani výškou 22 cm nepatří k drobečkům. Váha zejména díky trojici transformátorů narostla na 26 kg.
Zesilovač jsme poslouchali v ostravském studiu Tykon, kde mu signál dodával dělený referenční EMM Labs TX2 / DA2 a kde se poslouchalo přes Estelon X Diamond a to vždy přes signálové kabely EMM Labs a napájecí a reproduktorové kabely Acrolink. Srovnávali jsme třeba s Cambridge EDGE A nebo Electrocompaniet EC 4.8 / AW250 R.

Mnozí při vybírání zesilovačů opomíjejí elektronkové konstrukce s tím, že jejich skromnější výkony se navíc pojí ještě s jedním limitem a tím je menší schopnost kontrolovat basy. Někdy je to skutečně tak, ale Copland v tomto modelu dokazuje, že nekontrolovanosti se bát nemusíte - ani bohatá a mocná hluboká linka v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 3/2014) netrpěla nejistotou, ba naopak - Copland do ní promítl ty pozitivní vlastnosti, které se s lampami pojí, tedy plnokrevnost, bohatost a velikost. Není tu ani stopa po rozměklosti, ačkoliv celkově je basové pásmo trochu sametovější, trochu měkčí, ale stále solidně konkrétní i na poměry této cenové high-endové úrovně. Co vás pak nadchne (samozřejmě inklinujete-li k vždy svébytnému lampovému charakteru), to jsou barvy tónů a jejich sytost. Přitom ale zůstávají už od tichoučké úrovně čitelné a dobře kontrolované; pružné a uvolněnější než by nabídl tranzistor, ale kontrolované.

Vyslovenou krásu pak vnáší elektronky CTA 408 do podání středního pásma a hlasů obzvlášť - když pak máte dobrou nahrávku, jakou je třeba i "How it feels" Sophie Zelmani ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939), dotýká se zpěv velmi intimně centra emocí ve vašem mozku, jinými slovy dojímá vás. Je to tím, jak bohatě, tělesně a plně zní a tím, jak realisticky ve finále působí, protože přes všechny tyhle příjemné pocity nepřibarvuje Copland zvuk nějak "do tepla" a nedává na první dobrou najevo svou elektronkovitost. Není to nicméně ani nijak zvlášť analytický projev (i když samozřejmě vzhledem k ceně můžete očekávat adekvátní detail a čistotu) a přesto působí reprodukce téměř nereprodukovaně.

Mnohý cinkot činelů v "Hello Dolly" Jerryho Hermana ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) byl jasný, jadrný a velmi zřetelný, svou pevností, konkrétností a znělostí mnohem blíž tranzistorovému světu než jemným sférám elektronek. I tady bylo cítit, že objemově je zvuku požehnaně, že zesilovač ho servíruje v nadživotních proporcích a štědrých porcích. Pokud v opravdu pěkně čistém, živém a přehledném přednesu vystopujete trochu elektronek, pak je to tam, kde při vysoké hlasitosti hrozí přeci jen trochu kousavosti - ta tu prostě není a zvuk zůstává za každých okolností nekonfliktní, příjemný a přesto toho nemusí dosahovat nějakým zjemněním nebo rozostřením.

Atypicky "nelampová" je také dynamika a tady přichází ke slovu muskulaturnost osazených KT150. Živost perkusí v "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost) je obdivuhodná, zvuk rychlý a není tu žádná ostýchavá jemnost - Copland umí zvuk nakopnout, dát mu drajv a důraz, má razanci a sílu, s kterou přes svůj papírově relativně skromný výkon umí rozhoupat podlahu a to všechno aniž by působil nějak zoufale snaživě. Naopak zůstává v tom světě uvolněného elektronkového kouzla a pohody a přesto svou suverénností nechá vyniknout i dramatičtější pasáže. Důležité je, jak autenticky a samozřejmě to celé působí, jak velkou porci plnokrevného zvuku dokáže Copland zprostředkovat.

Je nicméně znát, že oproti hyper-analytickým moderním polovodičovým koncepcím zůstává Copland se svým CTA 408 přeci jen v hájemství toho vřelého krásna a spíše než na jednotlivý detail se zaměřuje na celistvost reprodukce - ale právě v tom je dost možná velká část jeho atraktivity. Ne snad, že by v Rutterově "Nativity Carol" ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) byl cítit nějaký nedostatek - je to skutečný high-end jako má být, jsou tu dozvuky prostoru, je tu sbor rozdělený nejen na mužské a ženské vokály, ale už tu cítíte mnoho individualit, nicméně není to analytická reprodukce, v níž byste mohli sledovat třeba právě jen jeden jediný vokál. Zvuk má kázeň a je bohatý, velký a přehledný, nemůže ale asi být o moc dál od jakéhokoliv zdůrazňování nebo vytahování jednotlivostí, prim tu hraje hudba jako velký celek.

Vnímání prostorové scény vlastně Copland poměrně usnadňuje, zejména pak díky opravdu velkým proporcím a objemu zvuku, který jako kdyby vyplnil celou místnost před vámi. A tak i Stingova "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10/10) působí naprosto přirozeně přehledně, neokázale se rozlévá prostorem a přitom je mezi nástroji v orchestru prostor, který pomáhá dobře definovat jejich pozici, Stingův hlas je v popředí, aniž by se tlačil a vůbec hudba nepůsobí jakkoliv stísněně. Není to utažený, super zaostřený hologram, je to ale malba tak důstojných proporcí, že nemáte problém vnímat naprosto jednoduše pravolevý i předozadní prostor, všechno působí přirozeně.

Nu a pak můžete pustit "Mou Vlast" Bedřicha Smetany z ukázkového disku Bowers&Wilkins a London Symphony Orchestra a jen tak plout spolu s krásně bohatými, barevnými a velkými tóny, plout v jasném, jemném zvuku, který se ale vzedme s překvapivou sebejistotou kdykoliv je potřeba zabrat. Všechno je krásně muzikální, je to vysloveně hezký zvuk, aniž by se ale uchyloval k laciným pozlátkům a efektům, je to zvuk jemný, decentní a hladivý, který ale umí přes vší vzdušnost a laskavost udeřit a "podržet" přesně tam, kde je třeba. Zvuk CTA 408 se blíží tranzistorové samozřejmosti, jen okořeněné trochou lampového kouzla.

Velký zesilovač s velkými elektronkami a odpovídajícím velkým zvukem - to je nový Copland CTA 408, který představuje velmi, velmi důstojnou variaci na klasické téma elektronkového integrovaného zesilovače. Ne, nenabízí žádné moderní vymoženosti jako digitální konektivitu, nenabízí stovky Wattů výkonu se schopností roztřást okna i v sousedním domě, stejně jako nenabízí hyper analytické prokreslení i těch nejmenších detailů v nahrávkách - nicméně, nic z toho naprosto nevadí, protože konektivita je dostatečná a nabízí vkusný phono předzesilovač i výstup na sluchátka pro soukromé zážitky, nabízí výkon, který zjevně v běžných domácích podmínkách stačí i pro orchestrální hudbu a nabízí rozlišení a celkové podání více než dostatečné, abyste si užili naprosto jakoukoliv nahrávku. A navíc nabízí kouzlo - takové to kouzlo, které si spojujete s elektronkou, které zahrnuje onen křehký mix vřelosti, jemnosti, vzdušnosti, bohatosti a sytosti. A CTA 408 ho obsahuje v poměru, který se blíží jakémusi zlatému ideálu a který vás snadno chytí za srdce - je to zvuk, který se snadno poslouchá, neunaví a baví tím, jak snadno dokáže hudbou doslova vyplnit celou místnost včetně vás. Poslouchat CTA 408 je jednoduše krásný zážitek.

Cena: 179 990,-  Kč

KLADY

  • krásně barevný "elektronkový" zvuk
  • lepší a autoritativnější kontrola, než byste čekali
  • bohatost a klid
  • pěkné zpracování
  • phono a sluchátkový zesilovač

ZÁPORY

  • v praxi nic, pokud jste na elektronky

www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/zesilovace-integrovane/2144-copland-cta-408

www.copland.dk/cta-408/

» zpět na přehled

Diskuze

Vložit nový příspěvek

Novinky

16.08.2019

MoFi UltraDeck získal cenu EISA

Šasi gramofonu zajišťuje skálopevnou stabilitu, zatímco přenoska s kovovým tělískem se opravdu dostane „pod kůži“ nahrávek, které se rozhodnete poslouchat. To vše potvrzuje hodnotu a mimořádné technické provedení, které gramofon nabízí.

... více

05.08.2019

Otevření nové prodejny TELSAT

Rádi bychom Vás informovali, že náš obchodní partner, firma TELSAT, s více než 25 letou zkušeností s prodejem značkové elektroniky, otevírá novou kamennou prodejnu v Benešově.

... více

19.07.2019

Acoustic Energy řada 500

Acoustic Energy, který vyvíjí a vyrábí (od roku 1987) své modely typické vynikajícím, překvapivě „velkým“ zvukem, ze subtilních, elegantních ozvučnic, doplnil portfolio svých výrobků nejvyšší řadu 500.

... více


HI-FI studio TYKON s.r.o.
Sirotčí 58
703 00 Ostrava 3
e-mail: tykon@tykon.cz
© 2011 Hifi studio Tykon
Webdesign: Typo&design
redakční systém Ibis CMS
loga