MoFi MasterDeck v Hi-Fi News

Gramofon MoFi MasterDeck

Recenze: Adam Smith, Měření: Paul Miller

Od svého založení v roce 2014 si společnost MoFi Electronics získala pověst výrobce vysoce kvalitních výrobků. A v nabídce, která nyní zahrnuje gramofony, přenosky, gramofonové předzesilovače, reprosoustavy, D/A převodník a rostoucí počet příslušenství, je k dispozici také pohodlný postup po upgradovém žebříčku. U gramofonů se tak dostanete od modelů Studio přes Ultra až k verzi Master.

Nejnovější vlajkovou lodí s přívlastkem top je gramofon MasterDeck, který se prodává za 6995 liber nebo za 7995 liber jako komplet, společně s přenoskou UltraGold MC, což představuje úsporu 849 liber oproti nákupu jednotlivých položek zvlášť. Je k dispozici v provedení černý jasan a ořech a stejně jako model StudioDeck a UltraDeck využívá zkušenosti konstruktéra Allena Perkinse ze společnosti Spiral Groove. V tomto případě se spojily s odbornými znalostmi Petera Madnicka [ex-Alchemy Audio, Constellation], konstruktéra gramofonového předzesilovače MoFi MasterPhono.

Sourozenecká rivalita

Na první pohled je zřejmá podobnost tohoto gramofonu s modely StudioDeck a UltraDeck, ale při bližším pohledu se MasterDeck vyznačuje poněkud odlišným přístupem. Tento dojem se ještě umocní, když ho zvednete - váží 17 kg, avšak jeho štíhlý design je velmi robustní. Šasi o šířce 508 mm je vyrobeno z masivního dřeva, opracováno na míru vnitřním součástem a stojí na speciálních nožkách, navržených společností Harmonic Resonance Systems (HRS). Ty jsou nastavitelné pro horizontální vyvážení a účinně gramofon „nadnášejí“.

Základní díl gramofonu tvoří talíř o hmotnosti 6,5 kg, který je po obvodu poháněn jedním z, pro společnost MoFi charakteristických oranžových řemínků. Talíř má tloušťku 45 mm a je vyroben z hliníkové desky pokryté vrstvou Delrinu, přičemž tato kombinace byla zvolena a optimalizována pro zajištění minimální úrovně rezonancí. Talíř se otáčí na inverzním ložisku, což je konstrukce známá z dřívějších gramofonů Spiral Groove.

Pojednání o točivém momentu

Stejnosměrný bezkartáčový motor, pohánějící talíř gramofonu je izolován od základní desky a je řízen třífázovými obvody, vybavenými snímači. Tento motor má neuvěřitelný točivý moment - zpomalení talíře rukou je velmi obtížné a při pokusu o zpomalení samotné řemenice si pravděpodobně odřete konečky prstů!

Nastavení je... neobvyklé. Když gramofon, po připojení k elektrické síti, zapnete poprvé, spustí se automatická kalibrační rutina, která využívá zpětnou vazbu ze snímačů hallova jevu, které jsou pod talířem a sledují rychlost otáčení. Po dosažení rychlosti 33,3 ot/min a zjištění, že je stabilní, je kalibrační fáze dokončena a nastavení, které bylo pro motor použito se uloží do paměti. Při dalším přehrávání se již servosystémy a zpětnovazebné řízení rychlosti talíře nepoužívají - každé stisknutí tlačítka start/stop jednoduše vyvolá uložené parametry.

Stejné nastavení se používá pokaždé, až do doby, kdy je přístroj odpojen od sítě a při opětovném zapnutí se kalibrační cyklus spustí znova. Možnosti 45 a 78 otáček za minutu se při nastavení vypočtou jako násobky rychlosti 33 otáček za minutu.

Vzhledem k tomu, že systém má servořízení a zpětnovazebnou kalibraci rychlosti, nabízí se otázka, proč je MasterDeck nepoužívá pro „dynamickou“ kalibraci po celou dobu. Koneckonců chování motoru i ložiska se změní, jakmile se vše zahřeje. MoFi nám také doporučilo, že pro optimální kalibraci by měla být gramofonová deska na talíři, případné závaží na stabilizaci gramodesky by mělo být na svém místě a hrot by měl být v drážce, protože systém je velmi citlivý. V návodu k obsluze to však není výslovně uvedeno.

Na rozdíl od mohutnější hliníkové konstrukce modelů StudioDeck a UltraDeck má nové raménko gramofonu MasterDeck nižší hmotnost. Jedná se o 10palcové raménko z uhlíkových vláken s hliníkovou hlavici, která je odnímatelná a plně nastavitelná pro snadné nasazení přenosky a nastavení azimutu. Konektory pro připojení přenosky jsou mimořádně dlouhé, takže jejich nasazení je hračka. Uspořádání ložisek raménka je neobvyklé, protože je opatřeno hrotovým uložením (unipivot), které se však používá pouze pro horizontální pohyb, zatímco ve vertikální rovině je použito kardanové ložisko.

Zákazníkova spokojenost

Allen Perkins dává přednost hrotovým ložiskům, ale uvědomuje si komplikace spojené se zajištěním jejich stability a rovnováhy. Podle jeho slov „motivací pro tuto konstrukci bylo odstranění časté stížnosti zákazníků na nestabilitu hrotového ložiska při nasazování přenosky“. Zpochybnil bych opodstatnění kompromisů u osvědčené konstrukce, aby se něco „zdálo“ příjemnější, ale použití rubínových kuliček u unipivotu a vysoce kvalitních ložisek ABEC7 u kardanu přinejmenším naznačuje, že obojí bylo optimalizováno.

Díky tomu působí raménko gramofonu při používání poněkud neobvyklým dojmem - není tak „vachrlaté“ jako čistě unipivotové, ale přesto se houpe více, než by se dalo čekat u raménka s kardanovým ložiskem. Nekalibrované protizávaží je také poměrně volné a má určitou boční vůli, i když je namontováno na seřizovacím závitu. Pokud jde o anti-skating, ten je vyřešen pomocí systému závitu a závaží, přičemž závitový kroužek umožňuje snadné nastavení VTA a je tak dobře proveden, že je možné, pokud máte dostatečně pevnou ruku, nastavení za chodu. Celkové vybavení a zpracování gramofonu odpovídá jeho ceně, i když absence víka je na škodu.

Dobře strávený čas

Po instalaci gramofonu na můj standardní stojan Atacama se po několika dnech experimentování ukázalo, že dostat z něj to nejlepší vyžaduje trochu více snažení, než by se dalo čekat. Poté, co jsem zjistil, že u modelů StudioDeck a UltraDeck je gramofonové závaží Super Heavyweight od společnosti MoFi Electronics naprostou nezbytností, jsem se rozhodl vyzkoušet MasterDeck i ve spojení se závažím Super Heavyweight Champion za 499 liber, které rovněž dodává britský distributor MoFi, společnost Karma AV. I když se nasazené závaží projevovalo zvýšeným „vinylovým hlukem“, byla tato okolnost více než kompenzována zlepšením kvality reprodukce. Zejména basy se staly okamžitě plnějšími, pevnějšími a detailnějšími.

Druhým důležitým krokem je zapnout gramofon a nechat jej zkalibrovat, poté jej nechat hodinu nebo dvě rozehřát. Potom? Odpojte jej od sítě a znovu jej zapněte, aby kalibrační cyklus proběhl ještě jednou. A při tomto druhém cyklu nezapomeňte nasadit gramodesku, umístit závaží a hrot přenosky nasadit do drážky, protože zlepšení po tomto cyklu jsou poměrně výrazné. Prvních několik hodin poslechu jsem měl dojem, že MasterDeck je příjemný, ale nevýrazný. Druhý kalibrační cyklus však přinesl zásadní rozdíl.

Obchodník se slonovinou

Po zahřátí a rekalibraci se z MasterDecku stal příjemný gramofon. S jistotou roztočí vaše gramofonové desky, podpořen hlubokými a detailními basy, pronikne k jádru hudby a zároveň nabídne přehlednou prezentaci mezi reprosoustavami. Živá verze skladby „Dallas“ z dvojalba MTV Unplugged od 10,000 Maniacs [Elektra Records 603497823932] se nesla v duchu skvělé atmosféry, kdy bylo snadné v countryové vřavě najít klavír, smyčce a kytary. Vokální projev Natalie Merchantové bezvadně vynikl.

Na horním konci pomáhá jiskra a otevřenost gramofonu posílit pocit přehlednosti a vymezit prostor, který hráči zaujímají. Šířka obrazu se v rozumné míře rozšiřuje za reprosoustavy, ale takovou prostorovost, vyplňující místnost ze strany na stranu, jakou dokáží nabídnout někteří konkurenti, MasterDeck nenabízí. To mě překvapilo, protože raménka vybavená hrotovým uložením mají tyto věci obvykle vychytané. Nemohu si pomoci, ale zajímalo by mě, zda při návrhu „hybridního“ uspořádání otočného kloubu, který má vylepšit jeden malý aspekt vnímaného uživatelského komfortu, nevyměnilo MoFi toto pohodlí za špetku kvality.

Diamantový lesk

Na druhou stranu konstrukce raménka gramofonu nijak zřetelně nebrání reprodukci nejnižších kmitočtů. Basové tóny, které se nesou dlouhým nástupem skladby „Why Can't We Live Together“ od Sade [Diamond Life; CBS 01-026044-20], byly tak jasné a prokreslené, jak jsem jen mohl čekat, a podpořené zvučnými, realistickými údery bicích. Stejně tak kopák, o který se opírá titulní skladba alba Copperhead Road [MCA Records MCF3426] Steva Earlea, má údernost a sílu.

Jeden aspekt, který se však projevil, byl ten, že zatímco kopák zůstal výrazný, ostatní bicí za ním se zdály být trochu zdrženlivější. Gramofon je velmi schopný vyzdvihnout hlavní rytmické dění ve skladbě, ale občas dopustí, aby některé jiné „vedlejší“ efekty ustoupily do pozadí. Přesto jsem však během času věnovaného MasterDecku nikdy nezaznamenal žádný problém v reprodukci vokálů. Zde dostál svému jménu a byl „mistrem“ v tom, že umělce krásně usadil do středu scény.

Třpytivé chvění

Hlas Steva Earla zněl s jeho charakteristickým jižanským chraplákem, zatímco Diane Schuur mohla během svého podání písně „Love Dance“ [The Diane Schuur Collection; GRP Records GR-9591] sedět na nepoužívaném subwooferu mezi mými reprobednami. Klavír v této skladbě byl také příjemně realistický, bez jakékoli vyumělkovanosti. Detailní podklad opět tvořila hutná basová linka, která se však během crescend opět trochu vytrácela.

Pokud jde o otevřené a průzračné výšky MasterDecku, naštěstí zde nebyla žádná nejistota. Činely byly vždy příjemné, dobře definované a měly náležitý kovový lesk. Když se v písni „Giverny“ [On The Beach; Magnet Records 242 375-1] Chrise Rea jemně rozezněly zvony, přeběhl mi mráz po zádech. Ve středních a vyšších pásmech frekvenčního spektra gramofon prakticky nic nepostrádá a vše je pevně umístěno v nahrávce.

Verdikt Hi-Fi News

MoFi MasterDeck je tak trochu hádankou. Je zjevně dobře provedený a používá některé slibné technologie, ale vytěžit z něj to nejlepší není tak jednoduché, jak by mohlo být. Kromě toho je v ideálním případě potřeba kalibrační proces opakovat při každém použití. S náležitou péčí funguje dobře a opravdu příjemně se poslouchá, ale se svou cenou čelí silné konkurenci soupeřů, kteří nevyžadují tolik péče.

www.hifinews.com/content/mofi-masterdeck